Ze severu na jih JMK (část 1.)

Nastalo pozdní léto a začal jsem přemýšlet nad tím, jaká bude turistika přes zimu. Okolo Brna bylo minulý rok a dělat další ročník se mi moc nechtělo. Nicméně Jihomoravský kraj nabízí mnoho možností kam vyrazit a hlavně není problém s dopravou o víkendech. IDS JMK funguje oproti jiným krajům na jedničku.

Nakonec mě napadlo, že půjdu z Velkých Opatovic do Břeclavi. Dále jsem se snažil trasu vést přes významná místa JMK jako je propast Macocha, Pálava, Svatý kopeček u Mikulova.

Jak to celé dopadlo bude napsáno níže. Na níže uvedené mapě je uvedená konečná trasa.  

Původně trasa byla naplánovaná přes Brno. Dále byla v některých místech vedena úplně jinak než jsem plánoval. Hned na prvním úseku se vše začalo vyvíjet úplně jinak a tím pádem se plán začal plánovat na turistice dle situace.

Trasa 1.1 Velké Opatovice - Letovice (24. 11. 2024)

Celou trasou jsem opět prošel s kolegou z práce. Někdy se přidali i další. Už z první trasy a jejího číslovaní se dá znát, že původní trasa je změněna oproti původnímu plánu. Důvodem změny bylo počasí. Námraza na cestě nebyl problém. Problém byl ten, že nás zastihl vícekrát déšť a už jsme byli dost promočení. V létě je to jedno ale v zimě je to jiné.

Ráno jsme vyrazili dřívějším vlakem do Boskovic. V Boskovicích jsme měli čas asi půl hodiny na autobus do Velkých Opatovic a u autobusového byl obchod (Albert), který zrovna otevřel a kolega šel koupit pivo na posilněnou.

Mě napadlo koupit Jägra. Tím začal základ pro zahřívaní při zimních turistikách. Začali jsme Jägra dávat do čaje a vznikla napodobenina Jägrtee.

• Délka trasy: 14,97 km,

Druhá trasa vedla z Letovic. Ráno v Letovicích byla mlha. Za Místní částí Letovic Kladoruby jsme vyplašili dravce a ten nám na nás hodil svou potravu. Bylo to těsně, naštěstí se mu útok nepovedl.

Po pár kilometrech a po vystoupání na první kopec jsme byli nad mlhou a naskytl se nám neskutečný výhled na poslední kopce Drahanské vrchoviny. My jsme ovšem nevěděli kam kopce zařadit, tak jsme přejmenovali na "pohoří Ťan-šan". Přímo přes toto "pohoří" jsme nešli pouze jsme se ho dotkli (myšleno pohoří "Ťan-Šan"). Tímto prvním přejmenování jsme si řekli, že "projdeme" další významná "Asijská pohoří". Vše bude popsáno v textu níže a bude uveden obrázek s popiskem.

Pochopitelně Jägrtee nesměl chybět. Po minulé turistice, kdy jsem koupil malou láhev a ta zmizela, jak pára nad hrncem, jsem musel vzít větší aby na dně něco málo zbylo na další turistiku. 

Po cestě bylo město Boskovice (původní konec) předchozí trasy. V Boskovicích jsme dali v cukrárně malou laskominu a pokračovali dál.

U hradu v Boskovicích jsme se s kolegou rozdělili on šel po červené a já šel po modré. Kousek za Boskovicemi jsme se setkali a společně jsme došli do Skalice nad Svitavou. Ve stanici jsme začali navrhovat úpravu stanice, tak aby měla stanice dvě ostrovní nástupiště kromě jednoho v současné době.

• Délka trasy: 21,48 km,
• Od začátku turistiky : 36,45 km.

Trasa 2 Skalice nad Svitavou - Rájec-Jestřebí (8. 12. 2024)

Tato trasa měla začátek daný, ovšem cíl se měnil dle situace. Stále ještě trasa vede přes Brno. Jenomže jsem si pořad pletl Boskovice a Bučovice. Když už jsem se asi po páté spletl, tak se mně kolega zeptat: "A proč trasa nevede přes Bučovice?"

Za městysem Doubravice nad Svitavou jsme šli do táhlého údolí, kde tekl potok Nešůrka . V údolí jsme se dostali do dalšího "Asijského pohoří". Tím "pohořím byl "Altaj". Na půlce údolí byla zříceni hradu Doubravice nad Svitavou. Fotku nemám, ale na zříceninu hradu vedla krásná schůdná trasa a chodit na zimní turistiky v bíle bundě je opravdu dobrý nápad. Bunda změnila barvu na hnědou. 

Všeci se na mňa dívali, jak kdybych se posral. Ze předu?

Po cestě mi mamka poslala fotku, jak obědvá kačenu se zelím a knedlíkem. Tato fotka rozjela debatu na téma co se dá dát se zelím.  No moc bezmasého jídla se zelím není. Ve vesnici Kuničky, nevím proč mi v názvu vsi pořad přistálo d mezi n a i, přišlo dost zásadní rozhodnutí. Místo koncového bodu Vařinec, jsme nakonec šli do Rájce-Jestřebí. Jezdil tam co půl hodinu vlak místo dvouhodinového taktu autobusu z Vavřince. První zásadní změnu jsme měli ale ta hlavní změna přišla na další trase. 

• Délka trasy: 23,40 km,
• Od začátku turistiky: 59,85 km.

Trasa 3 Rájec-Jestřebí - Jedovnice (29. 12. 2024)

Jak se dostat z povánočního stresu než krásnou procházkou v přírodě.  

Jestli mi někdo v dnešní hektické době, kdy včera je pozdě, bude tvrdit že Vánoční svátky jsou Svátky klidu a míru, tak budu kroutit nevěřícně hlavou nad jeho naivitou.

Je tu další trasa přes "Asijské pohoří Altaj a Západní Sajan".  Nejdříve jsme ještě šli "pohořím Altaj" ale za rozcestím Pod Karolínem - západ jsem vkročili do "pohoří Západního Sajanu" (Moravský kras začíná až za obcí Petrovice). Za místní částí Rajce-Jestřebí Karolín  jsme se ztratili. Do dneška nevím jak. Takže nejenom modrou ale i žlutou jsme ztratili. Naštěstí než abychom hledali ztracenou žlutou, tak jsem zavelel zaútočit a dobýt zelenou. Což se nám podařilo. Od zelené nebylo daleko od krásného místa.

Po cestě bylo první místo přes, které trasa Ze severu na jich JMK musela být vedena. Tím místem byla propast Macocha. První důležitý bod dobyt.

Původní konec měl být ve Křtinách jenomže se mi čím dál tím více rozkládala v hlavě myšlenka vést cestu trasu přes Bučovice. Tím pádem bylo lepší ukončit tuto turistiku v Jedovnici. Z Jedovnice je to kousek do Lulče a z Lulče je to co by kamenem dohodil do Bučovic.

• Délka trasy: 21,48 km,
• Od začátku turistiky: 80,96 km.

Trasa 4 Jedovnice - Luleč (12. 1. 2025)

Po návratu z předchozí trasy jsem onemocněl, takže Silvestr byl v duchu odpočinku a již nekolikátým rokem mi opět nevyšel Novoroční pochod na Babí lom.

Tím pádem tato turistika byla první turistikou v roce 2025. V lednu udeřilo krásné zimní počasí v podobě sněžení a namrzajícího deště. Namrzající déšť byl nejenom ve vyšších nadmořských výškách ale i v Brně.

Povinná výbava pro občana města Brna nesmeky a lopata na bobování. Pro rychlejší stíhání šaliny /MHD, pokud potřebujete stihnout spoj, který jede ze zastávky pod kopcem.

Stále jsme se pohybovali v "Asijském pohoří Západní Sajan". Myslel jsem si, že když vejdeme do lesa, tak namrzlé cesty a pěšiny nebudou. Souvislá námraza byla až do obce Račice-Pístovice. V obci byla otevřená restaurace. My jsme ji hned využili, protože jsme byli dost promrzlí a něco dát do žaludku nebylo k zahození. 

Když jsme došli do obce Luleč, opustili jsme další "Asijské pohoří Západní Sajan".

• Délka trasy: 24,00 km,
• Od začátku turistiky: 104,96 km.

Pokračování v následujícím článku.

Následující článek je v přípravě.