Projekt Opava Aš (7. Část)
7. Část Plzeň - Chodová Planá
Jednou jsem se díval na pořad Steska Českem s Mirkem Vladykou. Po pár minutách jsem pořad musel vypnout. To se nedalo. Nebylo to tím, že by byl špatný, ale začal jsem mít hodně silné choutky někam vyrazit na vícero dní.
Jenomže v práci byl takový blázinec, že to jednoduše nešlo. Byly dány dva termíny vícedenní turistiky a vždy se to muselo z pracovních povinností odsunout. Do pracovních povinností ještě padla definitivní úprava malého pokoje. Pořad nesplňoval mé představy. S kolegou z práce, který chtěl jít se mnou, padaly koleje a pražce na hlavu. U mne to bylo obdobné. Šikmé čáry a s tím související další aktivity už mi lezly ušima. Jednou jsem se s ním bavil jestli třetí termín nepřesunout na jindy. On mi na to řekl: "Jděme". Tak jsme vyrazili. Konečně!!!
Úsek 1. Plzeň - v.n. Hracholusky (20. 6. 2024)
Ráno doma stávat v 5:50, nebylo nic moc příjemné, bohužel se nedalo nic dělat. V 7:39 jel vlak do Prahy, kde byl rychlý přestup na vlak do Plzně. V Plzni jsme byli těsně před obědem. První úsek nezačínal na hlavním náměstí ale u Plzeňského Prazdroje. Ovšem přes hlavní náměstí se muselo jít. Cestou jsme dali oběd. Nakoupili potřebné věci a vyrazili a zhruba kolem 14té hodiny směr Mariánské Lázně. Původně byla turistika naplánovaná do Mariánských Lázní. Po trase se cíl začal výrazně měnit.
První den v úmorných vedrech nastal strach z dehydratace. První den celkově padlo 7 piv.
Jestli se dá říkat o Gambrinusu, že je pivo!!! Pokud ne, tak byly pouze tři piva.
Cestou do Města Touškov jsme šli po cestě III. třídy. Dle provozu to spíš byla cesta I. třídy. Strašné, škarpa byla jedinou záchranou.
Z Města Touškov se k nám přidal poutník směřující z Plzně do Santiaga de Compostela. Mladý poutník našeho věku, který byl hodně věřící. Jmenoval se Tomáš. Debata s ním byla hodně zajímavá. Abych pravdu řekl. O některých věcech do dnešních dnů přemýšlím.
Do kempu jsme přišli po 20té hodině. Prošli jsme kolem vrátnice a začali jsme hledat hospodu abychom se nahlásili. Načež na nás vyběhl chlapík z poza závory, tak jsme šli k němu. Snažili jsme se mu vysvětlit, že bychom tu chtěli přespat a že jsme šli k vrátnici a že tam nikdo nebyl a tak jsme šli dál. Hledajíce hospodu na nahlášení. Načež na nás začal horlivě křičet.
U vrátnice jste nebyli jen jste kolem ní prošli viděl jsem vás na kamerách.
Naštěstí se vše vysvětlilo a dokonce jsme si mohli koupit i čepované pivo v zavřené restauraci. První den skončil nakonec dobře.
- Délka úseku: 21,5 km,
- Od začátku projektu: 676,2 km.
Úsek 2. v.n. Hracholusky - Svojšín (21. 6. 2024)
Poučen z první vícedenní turistiky s plnou výbavou jsem souhlasil vyjít dřív. Takže i o dovolené jsme dodržovali týdenní pracovní režim. Žádný odpočinek není vítán. Odpočinek bude u počítače v práci a jelikož je práce moc, tak taky nebude. Aspoň víme co nás čeká.
Asi kolem 5té hodiny ranní se od nás odpojil poutník Tomáš. My jsme vyšli kolem 9té. V ten den jsme měli v plánu dojít do Svojšína. Ve Svojšíně je turistická ubytovna na zámku. Kolega z práce navrhoval přespat někde v přírodě. On to tak špatný nápad nebyl. Problém byl v tom, že se na nás hnala bouřka. Bohužel jsme nevěděli jak velká. Na návsi v Pňovanech jsme dali první pivo. Naštěstí už nebylo z výroby Prazdroje ale z menšího pivovaru Chodovar. Když srovnám Chodovar a Gambrinus. Je jasný vítěz.
Po malém rozmýšlení zda jít z Pňovan dál po červené nebo si úsek prodloužit po modré přes železniční most překlenujíce v. n. Hracholusky. Z vítězila varianta přes most.
Na nádraží jsme potkali poutníka Tomáše. Přidal se k nám a společně jsme šli ku Stříbru. Po cestě bylo občerstvení. Pochopitelně jsme se nemohli obejít bez piva a polévky. Nechali jsme Tomáše jít se slovy, že ho doženeme. Nedohnali jsme jej na cestě ale viděli jsme jej na náměstí ve Stříbře. Jak jinak u piva. Bohužel jsme se nadobro rozdělili.
Tož přeji mu dobrou cestu do cíle své cesty.
U piva ve Stříbře jsme volali starostovi (správce ubytovny) obce Svojšín. Byly to nervy. Na potřetí a na poslední chvíli nám to vyšlo. Jenomže krása telefonních čísel je jejich variabilita.
Zaměníte jedno číslo a dovoláte se úplně někam jinam. Horší varianta je, že číslo neexistuje.
Druhá varianta se nám právě stala. Naštěstí se opět vše vyřešilo a měli jsme ubytování na zámku. Skoro jsem si připadal, jak v tom seriálu Život na zámku. Spaní bylo nádherné. Kolega šel radši spát na chodbu, že prý jsem první noc měl velkou zakázku dřeva. O žádné nevím.
- Délka úseku: 31,3 km,
- Od začátku části: 52,8 km,
- Od začátku projektu: 707,4 km.
Úsek 3. Svojšín - Karolina Dolina (22. 6.2024)
Ráno na zámku bylo opravdu krásné. Snídaně se podávala skoro ke stolu: "Až jsem si ji nachystal, tak byla". Nádherná snídaně v podobě rohlíku se sýrem a k tomu teplé pivo. Doslova snídaně šampiona žlutého trikotu na Tour de France.
Po první noci ve stanu a 52 km v nohách jsem po probuzení nohy "necítil". Bohužel jsem je začal cítit po prvních krocích do prvního kopce.
Okolo řeky Mže je neskutečně nádherná krajina. Hodně mi úsek připomínal turistiku kolem řeky Sázavy. Nahoru a dolů. Když jsme byli na kopích, hodně mi krajina připomínala moravskou část Vysočiny. Naprostá bomba.
Vyhlídky na uhašeni žízně po cestě byly velmi špatné. Nicméně náhoda je krásná. Po cestě bylo občerstvení. "Kofola" bodla.
Cíl naši cesty byl kemp v Karolině dolině. Po dlouhé době opravdu nádherný a příjemný kemp. Ten první kemp byl opravdu příšerný.
Když jsem řekl, že jsem z Brna, tak číšník na mne: Tož co vy pod tím Špilasem.
- Délka úseku: 24,2 km,
- Od začátku části: 77 km,
- Od začátku projektu: 731,6 km.
Úsek 4. Karlona dolina - Chodová Planá (23. 6. 2024)
Poslední den vícedenní turistiky. Původně jsme měli jít do Mariánských Lázních ale únava byla. Nevím jestli ji měl i kolega ale ja ji chytil. Docela jsem byl rád, že se 7. Část zkrátila do Chodové Plané. Konec 7. Časti končila u místa, kde tato část začala. U pivovaru. Ovšem nebyl to Prazdroj ale Chodovar.
- Délka úseku: 11,4 km,
- Od začátku části: 88,4 km
- Od začátku projektu: 743,0 km.
Závěr (rekapitulace)
Když jsem plánoval tuto turistiku. Byl jsem trochu překvapen tím, že není po cestě mnoho turistických přístřešků na odpočinek a ubytování za rozumnou cenu bylo taky poskromnu.
Trasy byly nádherné ale strašně zarostlé.
To lidi víc sedí před počítači? A pro ně největší sportovní výkon je jízda autem nebo MHD do obchodního centra? Přitom při procházce/cyklistice v přírodě se očistí se duch i tělo.
Bohužel tutento problém není jenom v Plzeňském kraji.
I tak se těším na další části této turistiky.
Malá rekapitulace:
- Celkové stoupání v součtu: 1141 m,
- Celkové klesání v součtu: 942 m,
- Celkový čas chůze: 21 h 15 min.